Přidej
aktualitu
foto k článku
Oprava výtahu
10.9.2019 | Hlavní město Praha | redakce VOZEJKOV | 2

Došlo ke zkrácení H1, je to špatně?

H1 je označení zvláštního linkového spoje určeného především pro tělesně postižené cestující. Ke konci letošního června pražský magistrát zrušil část mezi Černým Mostem a stanicí Florenc. Vozíčkáři protestují, vznikla petice. Jde o boj správným směrem?

Pražská integrovaná doprava nabízí speciální autobusové linky od roku 1995. Jsou primárně určeny hendikepovaným, seniorům a těhotným ženám, nejde o klasickou veřejnou dopravu pro širokou veřejnost, ale pouze pro vyčleněnou skupinu osob. Důvodem vzniku byla vysoká bariérovost na celém území Prahy, včetně jejího centra, zastaralost vozového parku, který nabízel velice nízké zastoupení nízkopodlažních souprav, neosazenost metra výtahy apod.

Jaká je situace dnes? Pozitivní změny lze zaznamenat především v nejužším centru města, kde jsou k vidění upravené nájezdy na chodník, výškově vyhovující ostrůvky i dobré pokrytí městské hromadné dopravy nízkopodlažními autobusy a tramvajemi.  Při snaze využít metro je situace o poznání horší. Výtah prozatím nenajdeme ani ve stanicích Flora ani Náměstí republiky. Přitom zde je vstup do metra součástí přilehlých obchodních domů. Proč se na realizaci přístupnosti pro vozíčkáře nepodílejí i tyto subjekty, když z dostupnosti metra bezesporu profitují, je otázkou. Stejně tak, proč bezbariérovost nebyla řešena již při samotné výstavbě obchodních domů.

Nástup do metra

Metro v tuto chvíli není bezbariérové a to ani za předpokladu osazení stanice výtahem. Problém představuje jak nástup, tak výstup, podrobně jsme se tématu věnovali v souvislosti s testováním nové rampy na Černém Mostě.  Druhý, závažnější problém lze zaznamenat u samotných výtahů. Je využíváno mnoho typů výtahových kabin i ovládacích prvků, povětšině zahraničních výrobců. V důsledku toho jsou ostudně dlouhé lhůty oprav. Jak dokládá fotografie, nejde o dny, týdny, ani měsíce, ale čtvrtletí.

Tramvaje a autobusy

Vozový park dopravního podniku prochází nutnou modernizaci, díky které se osazenost nízkopodlažními spoji rapidně zvýšila. Vhodná linka je navíc značena v jízdním řádu a lze si ji jednoduše dohledat. Nelze, ovšem doplnit rovnítko mezi vyhledám bezbariérový spoj, bezbariérově přijedu i odjedu. Některé autobusy, byť nízkopodlažní, nenabízejí možnost hydraulického poklesnutí vozu (často nefunguje), díky kterému se sníží, respektive zmenší sklon rampy vysunuté řidičem. Možnost nástupu se tak vozíčkářům značně ztíží, majitelům elektrických vozíků i znemožní. Obzvláště v případě zastaralého chodníku, kdy chybí nájezd pro samotný vjezd, i dostatečná výška pro nástup. V některých případech tak není možné plošinu vysunout vůbec, ani pro vozík mechanický.

Obdobný problém je i u tramvajových ostrůvků, navíc tramvaj nejde snížit vůbec. Problém není řešen ani při kompletní rekonstrukci tramvajových kolejí, tak jak se tomu stalo například u tramvajové zastávky Radhošťská. Letos zde proběhla kompletní modernizace včetně nového podkladu, kolejí, povrchu. Výška ostrůvku zůstala ale stejná, stále zcela nevyhovující.

Jak vidno je situace v mnohém lepší než tomu bylo dříve, ale zdaleka ne tak pozitivní, jak by se mohlo na první pohled zdát. V den vydání článku je mimo provoz pět výtahů umožňujících vozíčkářům vstup do metra, navíc jeden přestupní uzel. Nadto u více jak třetiny stanic nejsou nainstalovány výtahy vůbec. Když k tomu přičteme další zmiňovaná kritéria komplikující dopravu je cesta pro vozíčkáře městkou hromadnou dopravou opravdu oříšek, navíc pekelně zdlouhavá. V tuto chvíli je platná a schválená koncepce Hlavního města Prahy a DDP, která stanovuje rok 2025 jako konečný termín k zajištění plné bezbariérovosti v dopravě. Jde o krátký termín, možná šibeniční, s ohledem na množství nedostatků, které je třeba vyřešit. Vznik petice i všechny aktivity spojené s bojem za zachování speciální linky H1 je jistě bohulibý a v mnoha ohledech pochopitelný. Na druhou stranu celodenní vytíženost spoje je, dle údajů DPP, opravdu nízká a asi se nelze divit, že tento krok přichází. Pojďme se také soustředit na problémy spojené s dopravou pražskými ulicemi v širším kontextu. Co je pro vás největším problém? Můžete nám pod článek nebo na Facebook napsat nejvíce krizová a nebezpečná místa? Využíváte linku H1? Využíváte vůbec MHD?

 

Zdroje: DPP, redakce, Petice

Foto: Petice


Související

Diskuse

Klára Folvarská | 30.9.2019 11:30

Odpovídám na otázku v titulku článku: ano, je to jednoznačně špatně - v tuto dobu, tímto způsobem a v tomto pořadí. Magistrát zkrátil linku zcela bez zájmu o dopad, který to na její uživatele bude mít. V rozporu se sliby. Kdybychom proti zkrácení H1 neprotestovali, žádná nájezdová rampa na metru Černý Most ani jinde by stále ještě dlouho neexistovala.

Bydlíme s manželem v ulici Kpt. Stránského. Osobně jsme využívali linku H1 asi 2x týdně k cestě do centra a zpět, příležitostně i dále. (Někdy se stalo, že jsme v autobuse byli sami, ale jindy nás bylo 5, 6 i více vozíčkářů najednou.) Nyní, když chceme cestovat MHD spolu jako dvojice vozíčkářů, zbývá nám pouze placená služba na zavolání, kterou je potřeba objednávat minimálně 14 dní dopředu. To není v pořádku.

K domu zvláštního určení v ul. Kpt. Stránského nyní zajíždějí pouze midibusy, kam se dva vozíčkáři najednou nevejdou. Dlouhý autobus sem bude zajíždět až po vybudování točny za 2 roky. Do té doby měl MHMP linku H1 ponechat i přes její malou vytíženost. Nechceme linku H1 navždy, ale MHMP se nejdřív měl zabývat odstraněním problémů a pak teprve autobusu, nikoliv obráceně.

Podrobnosti ke zrušení linky na http://neposedime.cz/index.php/linka-h1

 

redakce VOZEJKOV | 30.9.2019 15:23

Dobrý den, odkaz, který zmiňujete, je v článku uveden a vcelku podrobně jsou popsány i komplikace při cestování vozíčkářů. Linka H1 obslouží malou část Prahy, ale vozíčkáři žijí i jinde. Je třeba bojovat za komplexnost dopravy na celém území Prahy. V tématu budeme pokračovat, již připravujeme další článek.

Přidej komentář
banner-handy.jpg
cpv_banner-3-2.jpg